ab concept

Salone del Mobile Milano 2017

O týden dříve než je tomu dlouhodobým zvykem otevřel letos své brány a výstavní haly Milánský veletrh nábytku – Salone del mobile, tentokráte doplněný o neméně proslulou výstavu osvětlení – Euroluce a doplňkové akce Milano design week a Salone satelite (prezentace mladých designérů a výrobců nábytku + vybavení kanceláří).

Dá se říci, že na tuto akci se pravidelně sjíždějí milovníci designu, tvůrci moderního interiéru, špičkoví i začínající designéři, výrobci nejrůznějších kategorií, zkrátka všichni, kteří se o obor bytového designu, nábytku a vybavení interiéru aktivně zajímají. Jedni na straně vystavovatelů, druzí jako „hladoví“ návštěvníci.

Co říci o tom veletrhu letošním? Tak předně – je to opravdu vele – trh. a teď to nemyslím nijak hanlivě. Tato doslova gigantická akce (včetně všeho doprovodného a souvisejícího programu) by dokázala člověka rozdvojit či roztrojit a stejně by měla každá část mé osobnosti problém s výběrem – kam se vlastně podívat, co chtít vidět a také co hodnotit. Dá se také říci, že posunutí akce o týden dříve sice pravověrným návštěvníkům přílišnou radost neudělalo, ale těm, kteří to s prohlídkou prezentovaných firem mysleli vážně, to až tak moc nevadilo a ti, kteří přijeli do Milána za nádhernou jarní atmosférou, kávou nebo šumivým prosseccem u Milánského dómu, letos zklamáni také nebyli.

Ve svém krátkém zamyšlení nad letošním Milánem si dovolím zůstat jen a pouze na výstavišti a naprosto vynechat ony jedinečné akce v Zoně Tortoně či prezentace „Milan design week“ prakticky po celém městě. Ano, vím, bez těchto postřehů nebude mé „hodnocení“ kompletní a možná ani ne objektivní, ale jak již jsem inzeroval – rozdvojit se neumím a něco jsem si vybrat musel.

Již samotná účast na veletrhu je pro spoustu firem zásadní. Proto někteří volí svou prezentaci co dva roky, někteří se akce účastní podle novinek v nabídce, někteří si zase svou existenci bez účasti „na Fieře“ nedokáží představit. Pravda, jsou i tací, kteří se této skoro až megalomanské akce zcela principiálně neúčastní. V každém případě je patrné, že přítomnost v Miláně je pro spoustu značek a výrobců otázkou prestiže a obchodní strategie a nemusí se jednat pouze o značky Italské. Proto se zde letos například prezentovaly některé německé firmy a další. Skandinávské a jihoamerické země, zvolily formu jakýchsi „zemských prezentací“ či spřátelených expozic (Dánsko, Norsko, Brazílie apod.). Dokonce zde byli výrobci, kteří svou pravidelnou účast a velké expozice na lednovém Kolínském veletrhu vyměnili za menší prezentaci zde, v Miláně (německý Gwinner, Bullfrog a další).

Ale vraťme se k samotnému jádru věci – designu, nábytku, trendům.

Dá se bez pochyby říci, že milánský veletrh potvrdil zásadní a základní směry, prezentované na již zmiňovaném lednovém veletrhu IMM v Kolíně. V barvách jsou potvrzeny zelená, modrá, šedá a červená ve svých jemných a nenásilných odstínech. Stále moderní a trendy zůstává i černá. V materiálech je stále větší důraz kladen na použití a kombinaci kvalitních materiálů – kůže, přírodní dřevěný masiv, ocel, sklo, mramor či keramika. V tvarech vítězí jednoduchý až minimalistický styl. Návrat k předválečnému období, doplněný o aktuální funkčnost a možnosti moderních výrobních postupů.

V celkovém pojetí zase vede individualizace prostoru, jeho maximální funkčnost, nenápadná útulnost, propojení jednotlivých funkčních částí interiéru (pracovna, obývací pokoj, jídelna apod.) a v neposlední řadě aplikace nových technologií a zapojení elektroniky do každodenního života.

Jak se s touto výzvou „popraly“ jednotlivé firmy mohl zhodnotit každý, kdo vážil cestu a čas. Za sebe mohu říci, že mne nezklamaly expozice známých firem a svým způsobem špiček jako jsou RIVA 1920, Porada, Luxform, Zeitraum, Arco, Pacini & Cappelini, Fredericia a řada, a řada, a řada dalších. Z celé plejády tzv. středního proudu mne zaujaly expozice firem Fimes, Tomasella, Bontempi Casa, Il Loft či MisuraEmme. Velmi zajímavé pojetí sedacího nábytku bylo k vidění u firem Rolf Benz, Koinor, Objekto, Midj či Stua.

A i kdybych přidal dalších 20 značek stále nebude výčet úplný.

Jednoduše lze konstatovat, že i v tomto se potvrdil jeden ze zásadních trendů z lednového IMM v Kolíně – každý z návštěvníků má možnost najít si svůj styl, svůj trend a svému vnímání nejpřitažlivější výrobek či značku – a protože opravdových propadáků bylo velmi málo, má téměř garantováno, že se nesplete a jeho volba bude IN.

Zpět na magazín